neděle 10. května 2009

Občas bych se chtěl proletět. Jen tak, třeba na rezavým dvojplošníku

 

Na rezavým dvojplošníku
Potácí se mezi mraky
V sametovém převlečníku
Hamlet
Hledá otcův stín

Zatím někde v panoptiku
Nedaleko Nagasaki
Ofélie pije džin
A tiše syčí svítiplyn

Na padáku noci věčné
Krále duch se zvolna snáší
Marně Hamlet bystří uši
Oči mluví
Ústa ne

Panoptikum neskutečné
Rozplyne se v otčenáši
Ale smutek džinu v duši
Ofélii zůstane

V nejlevnějším baru pije
Hamlet smutný melodie
Zas a zase ptá a ptá se
Zda má
Nebo nemá žít

Jeho malá Ofélie
Ztratila svou zář a klid
A tu ztrátu nepřežije
Ofélie Ofélie

Světlo věčné dej ji svit

 

9.4.

Ráno brzo Táňa budí děti a vyráží s nimi na Šumavu. Zůstávám doma sám, moje pětačtyřicátiny se mnou za krkem, a v nedaleké 02 Areně dnešní show "Králové ledové Areny III", kterou mám nakonec za českou stranu programově a režijně na starosti. Naštěstí se o techniku stará Vojta Parák a jeho lidé, takže se nakonec docela těším. Do O2 Areny jedu metrem s tím, že když to dobře dopadne někdo mě hodí domů, když ne, tak tam nejspíš padnu za vlast. Zákulisí je hektické, celá produkce je soustředěna v Hokejovém klubu manželek,  do kterého Roman Bajčan nosí pořád nějaké tiskárny či notebooky. Producentka Marta Majorová řeší přelet celé bruslařské sestavy z Torina do Prahy , jejich vyzvednutí na letišti, přejezd do hotelu a do haly. Zjišťuji, kde bude mé pracoviště. Budu se zvukaři a osvětlovači, co nejblíž k pódiu. Probíhám halou, můj unavený zrak ostří a vdálce vidím postavu, která připomíná ze všeho nejvíc mou drahou sestřičku Jolanu. První, co mne napadne, že mám halucinace,  a že už to konečně přišlo. Psal jsem si s ní včera. Je  přece v Londýně. Nicméně přízrak se nerozplynul, v O2 Areně se objevila ona, její syn Josh a taky s sebou přivezli tátu z Ústí. Prý mi popřát k narozeninám. Častokrát se mi slzy nekoulejí mimovolně po tváři. Dneska si jim nedokážu ubránit. Do reality mne rázně vrací arménský manažer a režisér Ari Zakarian, který se dožaduje odpovědné osoby za celou akci a hlavně paní producentky Marty Majorové. Pokud tu nebude ona,  nebude zkoušet. Zkouším se s ním domluvit, ale náš první kontakt nedopadá dobře. Ari zuřivě gestikuluje a nadává.Nakonec vše odnáší jeho asistent René Novotný, který se ho snaží uklidnit. Jolana takticky Arimu vypráví, jak mají za sousedy v Londýně Arménce a jací, že jsou úžasní. První kolo v bruslařském ringu pro mne tedy moc dobře nedopadlo. Snažím se alespoň zjistit, kdo má všechny hudební základy, kdo je bude pouštět, tak aby se dalo zkoušet. Táta dnes získává poprvé konkrétnější představu o mé práci. Dostávám od Jolany a Joshe tašku dárků, kterou si ukládám vedle režijního pultu. Druhý pokus v komunikace s Arim.  Dochází mi, že dostat se do 02 Areny, kde musí být na všechno kartičky s fotografiemi , celé to zorganizovat.... to musel být docela husarský kousek. Daří se mi Ariho přesvědčit, aby se celá parta alespoň rozbruslila a zkoušela alespoň úvod.  Sháním Romana Bajčana, sháním Martu Majorovou. Volám na všechny mobily. Marně. Jolana s Joshem a s tátou odjíždějí. Je 15:30. Do začátku akce zbývají tři a půl hodiny. Jsem tady na Ari Zakariana sám. Již potřetí se mi snaží vysvětlit, že žádná show nebude, pokud nedostane zaplaceno hotově. Vysvětluji mu, že vše bude v pořádku, že je ale třeba nazkoušet všechna čísla,  než se začnou pouštět diváci. Ari na mě křičí, že všem divákům poví, jak to je, proč že show nebude. Pak po mě vztekle hodí mikrofon,  ať si to teda nazkouším sám. Do toho dostávám zprávu, že moderátor dnešní show Leoš Mareš odjíždí až v 16:00 z Brna,  a že v Praze bude nejdřív po 18:00. Leoš je profesionál, tak se mi alespoň cestou hlásí,  kde je. Musíme nazkoušet Alexandru a Jekaterinu Cesna. To jsou ti létající akrobati. Celá souprava s kladkou vypadá,  jak právě přivežená ze stavby,  a nemá žádné zajišťení,  kdyby se k ní přimotal při produkci divák, nebo snad dítě. Dělá se mi ze všeho zle. Beru si láhev bublinkové vody a někdo mi přináší hrnek kafe. Vysvětluji Arimu, že musíme nazkoušet Sergeje Jakimenka, který má v Praze premiéru přeskoku přes auto, že potřebuju zkoušet s Ilonou Csákovou. Ari vidí, že se mnou moc nepochodí. Neustále si na hlavě posouvá sněhobílou čepici, pak bere brusle a zkouší úvodní a konečné číslo. Pak se domlouváme na synchronu celého čísla s autem. Pochopil jsem, že se světla celé show budou řídit Ariho pocity. Takže,  když Ari vykřikne Spanish Lights, velím, že je třeba svítit žlutě, oranžově a červeně. Číslo s autem nacvičuje Ari s velkou chutí. Nejdřív se to Sergejovi jakoby dvakrát nepovede. Jednou spadne na zem a dělá kliky, podruhé se zastaví těsně před autem. Skočí teprve napotřetí. Zkouška dál probíhá v klidu až do té doby, dokud není nazkoušeno a mají se pouštět diváci. Ari se dál tvrdošíjně dožaduje výplaty v hotovosti, jinak, že jeho lidé nevystoupí. S Vojtou Parákem posouvám vstup diváků do Areny o půl hodiny. Ale v předsálí je přes osm tisíc lidí. Nakonec usedají v hledišti. V 19:00 se ale rozhodně nezačíná. V zákulisí panuje drama. Marta Majorová se pokouší zajistit požadovanou hotovost. Ari Zakarian je s Jevgenijem Pluščenkem a Edvinem Martonem zavřen v šatně. Marně se dožaduji vstupu a konzultace nad stavbou celého dnešního sow. Nakonec se mi to daří, ale Ari mi říká, že to dělám stejně zbytečně a ťuká na počítači provizorní boďák. Do toho volá Lucka Výborná co se děje, že je v hale se svou dcerkou. Přijíždí Leoš Mareš a řeší, co má vlastně moderovat, jestli má mít brusle, kde má šatnu. Nakonec se ubytuje vedle mne v režii a do mých kapes si postupně schová mobil za million a půl, klíče od auta a všechny doklady. Pouštíme nervózním divákům alespoň nějakou muziku. Dožaduji se na Arim začátku představení. Kolem půl osmé se situace uklidňuje. Domlouvám s Arim postup na svícení, s Leošem postup na moderaci akce. Během probíhajícího čísla se připraví na moderaci čísla dalšího. Technika funguje jako hodinky. Jen díky nim to celé vypadá jako perfektně připravená show. Tedy světelně I zvukově. Krasobruslaří jsou úžasní sami o sobě. Mnoho potlesků na otevřené scéně, přídavků rovnou uvnitř celé show. O přestávce chce Lucka Výborná se svou dcerkou vidět Sašenku, tak jí vedu až do šatny za Jevgenijem Pljuščenkem, který si úspěch evidentně užívá. Na samém konci show hala stojí skoro čtvrt hodiny v pozoru a tleská hrdinům dnešního dne. Kdyby tady byl Karel Gott, bylo by celé finále i jeho. Taška s dárky zůstala naštěstí tam kde byla, vracím Leošovi všechny jeho cennosti, trochu se mi chvěje hlas a posléze celé tělo. Ari Zakarian mi podává ruku, objímá mne a říká něco ve smyslu, jako že  "You Are My Best Czech Friend"....já chci domů, žádná Afterparty. Volá mi Michaela Remešová, jestli je pravda, že Karel Gott opravdu nevystoupil. "Nevystoupil"odpovídám. Obrovitá limuzína mne veze domů. Takže jsem to asi přežil.....Nejsem schopen si ani otevřít flašku vína, ani si dát panáka. Je mi pětačtyřicet, jsem doma úplně sám. Někde uvnitř mozku mi zní stařičká písnička Ježka, Voskovce a Wericha. Nepouštím tedy ani počítač, ani televizi a nechám ji znít nocí. Píšu Táňě SMSku, že úkol splněn. Padám do mdlob.

 

 

Život je jen náhoda,
jednou jsi dole jenou nahoře,
život plyne jak voda
a smrt je jako moře.

Každý k moři dopluje,
někdo dříve a někdo později,
kdo v životě miluje,
ať neztrácí naději.

Až uvidíš v životě zázraky,
které jenom láska umí,
zlaté ryby vyletí nad mraky,
pak porozumí

že je život jak voda,
kterou láska ve víno promění,
láska je jen náhoda
a bez ní štěstí není.

 

10.4.

Dnešní ráno mám vyhrazeno na lenošení. Pouštím si na chvilku televizi. Běží tam filmová pohádka, nevím ani jak se jmenuje, ale poznávám rukopis režiséra Jiřího Stracha. Mimochodem jeho filmy se mi moc líbí. Vydržím tak půl hodiny. Jdu se podívat na smršť SMSek a mailů, když jsem včera nemohl moc na nic reagovat, neb jsem měl trošku jiné starosti. Dnešní schůzka s šéfdramaturgem ČT Ivanem Hubačem se přesouvá na jiný termín,  a tak mne čeká dpoledne jen schůzka s Oťasem a panem Arnoštem Soldánem v restauraci Pražan na pražském Výstavišti. Volají mi z Barrandova, že kvůli prošvihnutému termínu odevzdání..... "Vím" odpovídám lakonicky a obsah zprávy volám Honzovi do Děčína. Obratem mi volá Petr Soukup, že je třeba abych se dneska urgentně stavil v Muzeu Karlova mostu, kvůli nějakému projektu, který chystá s šéfem První Pražské Člunovací společnosti, se Zdeňkem Bergmanem. S Oťasem a panem Soldánem domlouváme termín prvního vystoupení Patroly na otevřené scéně Restaurace Pražan na 1.5.2009, tedy skoro na chlup přesně po 20 letech. První vystoupení Šlapeta se v Parku Kultury a Oddechu Julia Fučíka se totiž uskutečnilo 8. 5.1989. Přiznám se, že z toho mám radost a pokračuji tramvají č. 17 až ke Karlovým lázním a pak do Muzea Karlova Mostu. Dostává se mi výkladu o akci k 280. Výročí svatořečení Jana Nepomuckého a o  velkém koncertu, který se má k této události konat na pontonech u Karlova mostu. Dostávám přednášku z historie, naštěstí si ještě sem tam něco pamatuju, tak překvapuji nečekaně znalostmi, které jsou pro laika obdivuhodné, pro studovaného historika však naprosto tristní. Naposledy jsem o Svatojanských slavnostech na Vltavě četl v Jiráskově Temnu a obávám se, že jsem jeden z mála studentů, který tenhle hsitorický román tenkrát doopravdy čet J

Domů si odnáším podivuhodnou výslužbu v podobě různých publikací, likéru a repliky sochy Jana Nepomuckého z Karlova mostu. Do noci za mnou zní podivuhodný smích Zdeňka Bergmana. Odněkud ho znám. Ano je to šílený smích Antonia Salieriho z Formanova Amadea. Ta úvodní sekvence v blázinci.

 

 

11.4.

Dneska bych se měl vrátit zpátky na zem. V mailu na mne čeká Time Schedule pro dnešní den a přípravy Energy Globe Award. Naštěstí se mne týká jen večerní schůzka s Petrem Soukupem, Halinou Šebesťákou, Oliverem Spieckerem a Desirée Nosbush.

 

16:00 - ...             Construction of scene (linoleum, side walls, stairs, ...)

17:00 - ...             Construction of projection screen, lights, Led panels

18:00                     Meeting with TV, Oliver, Desiré Nosbush at Parkhotel

 

During day:

                               Delivery of materials from E.ON

                               Delivery of materials from Ministry

•-          Storing of this materials

 

 

Celý den se učím scénář....bod po bodu.Ale naštěstí tohle jsou celé útroby. Jen to nazkoušet. Step By Step.

 

ENERGY GLOBE

WORLD AWARD 2009

Tuesday, 14th April 2009

TRADE FAIR PALACE

PRAGUE

Presentation: DÉSIRÉE NOSBUSCH

Director: RADAN DOLEJS

Production: PETR SOUKUP!

HALINA SEBESTAKOVA

HVEZDY NA VLTAVE

Set Design: KAREL KUT

Organisation: GEG AGENCY

Script: OLIVER SPIECKER

STATUS 10 04 2009

 

 

 

SCHEDULE SUMMARY

OPENING CREDITS

ENTER DÉSIRÉE NOSBUSCH / WELCOME / 27 EU-Kids

Short Talk MIREK TOPOLÁNEK

ALL MINISTERS TO STAGE: THE SUMMIT PHOTO!

VIDEO: ENERGY TEST 1 „SITUATION"

ELEMENT 1 „AIR"

Ambassadors MARTIN BURSIK & MICHAEL FEHN

VIDEO: 3 NOMINEES "Germany, Sri Lanka, Spain"

SYMBOLIC FIGURE & TROPHY >>> AWARD WINNER

SHOW: VIKTOR LAZLO

VIDEO: ENERGY TEST 2 "START"

ELEMENT 2 „WATER"

Ambassador PROF. EDWARD S. AYENSU

VIDEO: 3 NOMINEES "Tanzania, Austria, Nicaragua"

SYMBOLIC FIGURE & TROPHY >>> AWARD WINNER

SHOW: VIKTOR KEE

VIDEO: ENERGY TEST 3 "ACTION"

ELEMENT 3 „EARTH"

Ambassador DR. HANS ZEINHOFER + VIDEO: RAJENDRA PACHAURI Message

VIDEO: 3 NOMINEES "Cuba, Switzerland, Chile"

SYMBOLIC FIGURE & TROPHY >>> AWARD WINNER

SHOW: NISHA KATARIA

ELEMENT 4 „FIRE"

VIDEO: ENERGY TEST 4 "FINISH"

Ambassador NISHA KATARIA

VIDEO: 3 NOMINEES "United States, Myanmar, Czech Republic"

SYMBOLIC FIGURE & TROPHY >>> AWARD WINNER

VIDEO: National Winners

ELEMENT 5 „YOUTH"

Ambassador PETER RAE

VIDEO: 3 NOMINEES "Austria, Japan, Portugal"

SYMBOLIC FIGURE & TROPHY >>> AWARD WINNER

WORLD WINNER 2008 KLAUS FRONIUS Video + "Hello!"

Short Talk STAVROS DIMAS

REMINDER VIDEO: 5 CATEGORY WINNERS

VOTING + RESULT

on stage: WORLD WINNER 2009

PRESENTING the TROPHY: MARTIN BURSIK

accompanied by MIREK TOPOLÁNEK

ALL to return to stage for FINALE plus WOLFGANG NEUMANN

Farewell + www.energyglobe.info

SHOW: SEER

 

Setkání s Oliverem a Desirée je neuvěřitelně inspirativní. Desirée je velmi pečlivě připravena a s Oliverem domlouváme desítky a desítky technických podrobností. Doma si vše pečlivě přepisuji do plánů a ještě se učím terminologii.

 

12.4.

Přes den čas na přípravu. Procházím komplet texty pro Autocue. Koukám se na vystoupení umělců na www.youtube.com. Stojí to za to:

 

You know, it isn't a cake-walk to carry this statue home:

It weighs a respectable 14 kilograms!

Well done - a bit like weightlifting, and you have to know how

to deal with gravity. Like this world-class juggler. He has -

with amazing ease - mastered challenges such as

the Paris Circus Festival, Le Cirque du Soleil, Las Vegas -

and today the ENERGY GLOBE.

And indeed, he is full of fabulous energy:

VIKTOR KEE!

 

Popstars can celebrate their comeback - planet earth can't.

What is gone is gone.

One of Michael Jackson's songs has it in one:

„What about nature's worth  ...

What have we done to the world ..."

Exactly: „THE EARTH SONG".

However, today it will be presented not by the master himself

but by his personal discovery.

She's got, in the words of the King of Pop: "the voice of an angel"!

Can there ever be a more striking compliment?!

NISHA KATARIA!

Na tenhle poslední spojovák se těším ale úplně nejvíc.

 

This was from the city of Prague

the ENERGY GLOBE WORLD AWARD 2009 !

And here comes another winner:

He is winning more and more recognition!

For years he has been putting great effort and all his energy

into renewable, sustainable energy:

founder and mastermind of the ENERGY GLOBE

WOLFGANG NEUMANN!

 

You can find out more about the projects

at „www.energyglobe.info"

We can't wait to see all the new project ideas

you will be submitting next time.

We'll meet again at the ENERGY GLOBE WORLD AWARD 2010 -

at the European Parliament in Brussels!

And now 10 megapopular Austrians will bring

all the elements together once again:

SEER with „EARTH + RAIN + WIND + FLAME"!

And don't forget: The time is NOW!

Thank you all and bye-bye!

 

Večer schůzka celého týmu ve Veletržním paláci. Domluva,  jak budeme zítra zkoušet. Postupně vyplývá na povrch, že na celé nazkoušení všeho mám jenom zítřek a kousek úterního odpoledne.

Do 13:00 do 15:00 proběhne celé natáčení, takže co nebude nazkoušené v pondělí, nazkoušené nebude. Děti naštěstí zkoušíme až těsně před akci, v úterý 13.4. od 10:00 ráno. Naštěstí je střihačem celého záznamu Dušan Lajda, zkušený harcovnk, s kterým  jsem strávil leta na Silvestrech, Novotách, Dobrotách s Jirkou Adamcem, ovšem jako dramaturg a scénárista Hlavním kameramanem je Jirka Lebeda, který byl hlavním kameramanem ještě za Janka Roháče, nebo když se točil seriál O dvou písařích s Miroslavem Horníčkem a Jiřím Sovákem. Ale i tak je mi poměrně hodně špatně, že se mi ani usnout nedaří.

 

13.4.

Tak nám začal nový týden. Naposledy procházím celý scénář a jedu na místo určení. Veletržní palác. Venku stojí baterie přenosových vozů, agregátů a všeliké lidské hemžení připomíná nějakou televizní akci. Spolu s Oliverem Spieckerem procházíme ve voze postupně všechny natočené příspěvky. Zjišťuji, že některé ještě chybí, nebo nesjou zcela hotové.Hezky začátek. Žonglér Viktor Kee s sebou nemá slíbeného osvětlovače, nicméně se dožaduje docela složitých světelných změn. Od osvětlovacího pultu mi postupně chodí světelní odborníci jeden za druhým. Jenže se s Viktorem nedomluví. Kromě češtiny jinak komunikovat neumí. Nakonec Viktor připouští i ruštinu, neb je původem z Ukrajiny a kamarádí se s Viktorem Pljuščenkem. Svět je daleko menší,  než jsme si mysleli. Domlouvám se s Viktorem Kee na tom, že osvětlovači budou potřebovat minimálně hodinu k naprogamování světel, takže by bylo nejlepší ho nazkoušet až úplně na konci dnešní zkoušky. Tedy po 22:00 hodině.Viktor vše chápe a souhlasí. Na podium přichází černošská zpěvačka Viktor Lazslo s celou kapelou a staví celý zvukový aparát. Na otázku, že přece mají zpívat na hlaf playback,  mi odpovídá management akce, že si rovnou nazkoušejí zvuk i na zítřejší After party,  a že potřebjí minimálně dvě hodiny. Manažer kapely se tváří velmi nekompromisně,  a mě začíná být jasné, že se posune i začátek zkoušky s Desirée. Domlouvám tedy posun celé zkoušky cca o hodinu a dávám štábu volno. Daří se mi zrychlit zvukovku a nazkoušet ostatní účinkující v čase. Přichází Desirée, její vizážistka, aby nám ukázala kostým a hned řekla přesnou představu, kde má Desirée stát,  a jak má být svícená. Začínám zkoušet projížděčku dle scénáře. Ve scénáři je hned na úvod podkresová muzka, velká a rychlá jízda jeřábem a jasný nástup. Vysvětluji Desirée, že byc potřeboval její nástupy zleva a ne zprava, urovnáváme značky a zkoušíme. Ani na popáté se kameraman s jeřábem netrefí a zvukař nepustí příspěvek včas. Volá mi Petr Soukup. Za tu chvilku mu již  někdo z agentury volal, že zkouška vázne a že to není v pořádku. Hlavně, že se v Čechách může člověk spolehnout, že pokud je co prásknout, někdo to rád udělá. Vysvětluji situaci a začínám být nepříjemný. Zkouška pak probíhá celkem v pohodě, až na to, že Desirée chvílemi neslyší vlastního slova pro hluk pocházející od stanoviště pódiových zvukařů. Odchází z pódia a přerušuje zkoušku. Jdu za ní, za techniky a celou situaci urovnávám. Petr Soukup má zřejmě pochybnosti, tak dvakrát přijede na krátkou inspekci. Ale tady to již jde v klidu. Krok za krokem pečlivě zkouším každý nástup, každý protipohled kamery na nominované či na ministry, patrony, no prostě mocné z celého světa. Desirée texty umí. Po pečlivé projížděčce se domlouváme na generálce jen na nejdůležitejších detailech, zkouším znovu všechny  příspěvky a navrhuji do tří krátkých dokumentů natočit rovnou komentáře m.o., neb by tak Desirée získala zítra chvilku času v složitém programu. Bere to s povděkem. Moje stopky mluví v neprospěch stopáže scénáře. Budeme muset krátit. Oliver je nerad. Znám ten pocit důvěrně. Nakonec vypouštíme dva speeche:

 

1. As we are thinking of our next element, we are using it.

Yes, because our brain contains at least 85% water!

Water is our original element, our most essential life medium.

We spend the first 260 days of our lives floating in it.

Incidentally, did you watch the last JAMES BOND movie?

The object of desire this time is not gold, nor is it money, oil,

uranium, control of the world, or at the very least, a Martini -

"A Quantum of Solace" is all about the quest

for "A Maximum of Water", natural drinking water!

So even cinema is calling our attention to this world-wide issue.

 

 

2. There you are. The ENERGY GLOBE is the shortest connection between continents!

And now for our fifth and last element: YOUTH! 

By the way, the idea to make electricity by muscle power

is not that far off the mark. Rotterdam in the Netherlands

has a place called "Club Watt" - what? - the world's first Green Disco:

The more wildly people move around on the dancefloor

the more electricity is being generated for the lightshow

and the DJ's turntables.

This is how young people, heavy sufferers from Saturday Night Fever,

get to understand what sustainability means.

Rotterdam also has a great scholar: Erasmus. 

500 years ago he wrote: „The main hope of a nation

lies in the proper education of its youth."

And it's not only „the main hope of a nation":

It's the hope of the entire world!

 

Je 22:30. Michal Kee trpělivě sedí a čeká,  až bude moct začít zkoušet. Osvětlovací pult kolabuje hned na začátku jeho zkoušky. Pouštím štáb domů, zůstává se mnou pouze Jirka Lebeda a to do půl jedné do rána, než celé číslo projdeme. Krok po kroku se všemi světelnými změnami. Volám Petrovi Soukupovi, že mám nazkoušeno. Spát se mi nechce ani omylem. Organizmus je plný adrenalínu, Jenže to hlavnì přijde zítra. Nakonec usínám, ale celou noc režíruju.

 

14.4.

Rán jsem vzhůru v šest. Hypnotizuji budík, zavřu oči a otevírám je přesně po minutě. To celé udělám desetkrát a teprve pak se zvednu. Scénář už umím zpaměti, tak se zkouším,  jak jdou jednotlivá čísla po sobě. Petr Soukup přijíždí ve svém bílém obleku a nechá mne pokračovat ve zkoušení s tím, že bych si to celé měl odbavit i ve voze, protože jediný vím co po čem,  kdy a odkud jde. Zkouším s dětmi a rakouskou skupinou Seer finálové číslo, pak ve voze kontrolujeme hlasovací grafiku, všechny příspěvky. Čas nekompromisně kvapí ke 13:00 hodině. Vše je důsledně přesné a připravené. Výzdoba stolů, celého areálu, hostesky, fotografové, všechno šlape s rakouskou přesností. Potkávám manželé Bobošíkovi. Ptají se, co tu dělám. Když jim to řeknu docela se diví. Ale je jedna hodina a začínáme. Oliver je s Desirée v zákulisí, má tam monitor i přehled o čase. Jsem ve voze a dávám pokyny. Petr Soukup vše kontroluje, případně koriguje. Stíháme vše odbavit O.K., až na jeden úvod komentáře m.o., který Petr potom opraví ve střižně. Výborně vychází pečlivě nazkoušené číslo s Viktorem Kee. Ostatně vše, čemu jsme se včera věnovali, se daří. Končíme na čas... mám padla. Čekám,  jestli budu muset jet s Petrem do střižny, ale Petr mi vysvětluje, že opraví jen drobnosti a že mám volno. Oliver mi děkuje. Jsem jako omámený. Nemůžu si najednou uvědomit, že je po všem. Dostávám ještě poděkování od šéfů a volám domůTáně, že jsem podle všeho neudělal rodině ostudu. Kolem šesté večer mi normálně odcházejí baterky, tak se na celý záznam na ČT24 koukám z postele a jsem rád, že jsem to celé přežil. V jednom týdnu je to podruhé. Díky Bohu. Hlavou mi ale dneska zní úplně jiná melodie než před týdnem. Jo, to jsem ještě žil:

 

Jo vzduch byl plnej boje
Jak jsem tak do něj pliv
Ta slina byla moje
A já byl ještě živ
A barva stejnokroje
Mě hřála na těle
Jo vzduch byl plnej boje
A byla neděle

Jo to jsem ještě žil
Jo to jsem ještě žil
Pak ale přiletěla
Lesklá a horká střela
Uprostřed mýho čela
Našla si mrcha cíl

Náhle si nebe kleklo
Na poraženou zem
Aniž by se co řeklo
Smrt zjevila se všem
Aniž by se co řeklo
Pohasla slunce zář
Rozpoutalo se peklo
A bůh si zakryl tvář

Jo to jsem ještě žil
Jo to jsem ještě žil
Pak ale přiletěla
Lesklá a horká střela
Uprostřed mýho čela
Našla si mrcha cíl

Já nevěděl jsem přesně
Proč do rány jsem vlít
Ačkoliv jsem tak děsně
Chtěl milovat a žít
A štěstí stálo těsně
Vedle mě celej čas
Já nevěděl jsem přesně
Proč náhle vzal ho ďas

Jo to jsem ještě žil
Jo to jsem ještě žil
Pak ale přiletěla
Lesklá a horká střela
Uprostřed mýho čela
Našla si mrcha cíl

Náš přeudatnej oddíl se v jatka proměnil
A já se blátem brodil a o svý lásce snil
Vždyť láska měla podíl i na tý smrti snad
Kdybych se nenarodil sotva bych asi pad

Sotva bych asi žil
Sotva bych asi žil
A kdyby přiletěla
Lesklá a horká střela
Uprostřed mýho čela
Sotva by našla cíl
Sotva bych asi žil

 

15.4.

Nejhorší je, že vždy po tom, co je člověk nahoře, tedy alespoň tu úplně mrňavou, vpravdě mikroskopickou chvilinku, ocitá se dole na dobu neurčenou. Dnešní den začínám podáním vysvětlení na služebně Obvodního ředitelství Městské policie v Praze 2, v Korunní ulici. Vyčkám si frontu. Čeká mne sympatický strážmistr, který mi popřeje opožděně k narozeninám a zeptá se mne, jestli na fotografii poznávám osobu blízkou. Bohužel musím odpovědět, že tu úplně nejbližší. Jsem to já. V půl desáté večer na Strakonické ulici, 9. prosince loňského roku a řítím se rychlostí 58 km/hod směrem k domovu. Přepadovka byla v úseku, kde je 70, pak 200 m 50 a pak zas 70. Nedobrzdil jsem. Strážmistr konání svých kolegů docela trefně okomentuje, Jenže záznam je záznam, takže to bude za 1.000 Kč po ránu. Pokračuji dál na pracovní schůzky. Čeká mne Bomtom Cup 2009, Karel Kadlec, Romana Tinglová a Petr Šiška. V poledne jsem v prodejně 02 na Václavském nměstí a dávám do pořádku smlouvy, které jsem tak neštastně zamotal loni v říjnu, když mi v metro ukradli mobil.Odpoledne máme konečně odloženou schůzku s vedením České televize nad projektem k 50 výročí divadla Semafor. Shrnuji celou koncepci. Snad to má hlavu a patu, co říkám. Večer se pak pouštím do psaní scénáře toho Megakoncertu k sedmdesátinám Karla Gotta. Teď už načisto.

 

16.4.

Celý den trávím psaním. Večer máme společnou schůzku s Luckou Výbornou a Prokopem Siostrzonkem v Břevnovském klášteře. I tady utíkají hodiny nějak jinak. Najednou je skoro půlnoc, když se vracím domů, nabit dojmy a pozitivní energií.

 

17.4.

Dopoledne píšu, kolem poledního vyrážím za Honzou Nejedlým do sídla Metropolitan filmu. Je tam taky Kája Mařík. Probíráme přesun premiéry golfové romance Veni, Vidi, Vici na 6. srpna a také, to, že bychom měli s Honzou Rokůskem v pondělí 20.4. odevzdat charakteristiky postav, bodový scénář a filmovou povídku k projektu Fotbalová jedenáctka. Bavíme se také o projektu Svatojanských Navalis ke kterým má Kája Mařík chystat nějaký velký galakoncert. Celá situace je velmi komplikovaná, protože přiznávám, že mne za tím samým člověkem poslal před týdnem Petr Soukup. Odcházím domů, ale ještě se vracím pro diář, který jsem u Honzy zapomněl na stole. Volá mi Petr Soukup, jestli bych se nechtěl vidět s Oliverem Spieckerem, který je ještě v Praze. Nadšeně souhlasím a u Národního divadla to místo na metro ohnu ke Karlovu mostu. Petr zorganizoval schůzku se Zdeňkem Bergmanem a Oliverem Spieckerem, jestli by celou vodní slavnost nemohla přenášet některá ze zahraničních televizi. Olivera děsí termín, ozvat se měsíc před akcí, to  by všude vzbudilo nedůvěru a první otázka by byla: "Co vám nefunguje?" Oliver pak hledá nějaké společné téma pro vysílání ve více zemích, stejně tak navrhuje i hudební dramaturgii. Zdeněk Bergman nás nekompromisně nakládá do lodičky, chci ven, ale musim ještě zpátky, abych dostal nějaké materiály. Je hnusně, prší, někdo od Bergmana volá Kájovi Maříkovi, ten Honzovi Nejedlému, ten mi píše SMSky,já zas jemu Kájovi, Petrovi Soukupovi i Zdeňkovi Bergmanovi. Je to stejně hnusné,  jako to počasí. Nemám do ničeho chuť. Natož do práce. Jak jsem se rychle vrátil z Evropy do české kotliny.

 

18.4.

Celý den píšu scénář ka 70 Karla Gotta. Procházím s Honzíkem testy na gymnázium. Češtinu a všeobecný přehled. Tedy to, co několik dlouhých měsíců dělala Táňa.

 

19.4.

Celý den píšu scénář k 70 Karla Gotta. Honza Rokůsek mi posílá vše, co má k Fotbalové 11. Probírám se tím, ale moc mi to nejde. Věnuji se Honzíkovi. Alespoň chvíli mám pocit, že jsem na světě k něčemu.

 

20.4.

Odesílám všechny materiály k Fotbalové 11 Honzovi Nejedlému a Radkovi Johnovi. Píšu Gotta. Mám první, druhou, třetí a čtvrtou část. Musím napsat finále a pak se vrátim. Honzík má pozítří zkoušky na gymnázium. Prosí mne,  jestli bych s ním dneska neprošel pár testů a zítra zas. Je to jako čas před velkým zápasem. Honzíkův je tenhle zápas ten první velkej, opravdickej. Moc mu fandím.

 

21.4.

Celý den trávím psaním. Navečer pak s Honzíkem.

 

22.4.

Honzík dělá přijímací zkoušky na gymnázium. Celý den se snažím psát.

 

23.4.

Máme výsledky Honzíkových přijímacích zkoušek na gymnázium. Skončil druhý ze všech a je tedy mezi deseti, které přijmuli okamžitě. Zítra ještě dělá přijímačky na německé gymnázium. Mám šílenou radost a otcovskou pýchu. Ale zásluhy na tomhle úspěchu má především Táňa.

 

24.4.

Honzík absolvuje přímací zkoušky i na německé gymnázium. Oficiální výsledky budou až po neděli, ale jasné je, že ho přijali i na druhou školu. Může si tedy vybrat. Dobrý start. Dnes vychází u firmy T Production CZ výběrové CD Patrola Šlapeto Best Of ... Ručičky nebojte se ... 20 let. Takové male národní referendum, jestli o nás ještě někdo stojí. Odpoledne dlouhá porada v sídle agentury GoJa: Jirka Adamec, František Janeček, Filip Janeček, Petra Benešová a já. Mám napsán všech sedm základních částí scénáře. Takže mám trochu náskok.Ale jenom trochu.

 

25.4.

Stavuji se natáčení Zpívánek za Jardou Krčkem a Vaškem Postráneckým. Dneska se točí ta původně naše patrolácká,  cirkusová Zpívánka Komáři se ženili...Myslím, že nikomu nechybíme, určitě ne dramaturgovi ani režisérovi, což je v těhle "uměleckých" bojích to nejstrašnější. Přemýšlím o tom, že se příště budu víc bránit. Alespoň pokud půjde o kluky z kapely.

 

26.4.

Neděle. Celá neděle na psaní. Restů se nakupilo. Korespondence nevyřízená. Nepořádek. Chaos. Bordel. Zkouším to dát do pořádku.

 

27.4.

Opravil jsem ještě celou druhou část scénáře k 70 Karla Gotta. Napadlo mne řešení až dneska k ránu. Ve tři ráno měla hlava jasno, ale kdo má ve tři ráno chodit dolů do pracovny k počítači a psát.

Dopoledne kontaktuji profesora Vítka Vlnase, Radka Křižanovského a profesora Thuriho kvůli Svatojánským Navalis a podávám podrobnou zprávu Ondrovi Šrámkovi na ČT. Kolem půlnoci mne budí Táňa, že nám odskákaly všechny dlaždice v kuchyni. Zřejmě na nás naléhá vedlejší dům, patřící původně paní Grossové, který je teď v dezolátním stavu a celý se bortí. Celá podlaha v kuchyni je zničená a nedá se přes ní chodit. Je mi líto Táni. A připadám si zbytečný, protože to sám přes noc nevyřeším. Nemávnu kouzelným proutkem a problém nezmizí.  Jsem  někdy úplně k ničemu. Jako ta stará veteš. Tichá píseň je tady někde s námi....

 

Pravici dám si na srdce
A levou rukou budu zpívat
V rytmu kterým srdce tepe
O tom jak je velkolepé
Na tebe se zblízka dívat

Na tebe zblízka pohledět
A pak po letmém políbení
V rytmu kterým srdce bije
Zmizet mezi begónie
Byl tady a už tu není

Nashledanou nashledanou
Mysli na mě a jdi spát
Srdce hoří oči planou
Nashledanou nashledanou
Nashledanou mám tě rád

Nashledanou nashledanou
Až se budeš sama bát
Utrhni si růži planou
Nashledanou nashledanou
Nashledanou mám tě rád

 

28.4

Od rána řešíme opravu dlaždic v kuchyni. Vypadá to, že nejdřív zítra, eventuelně pozítří.

Honzík hraje ve škole o velké přestávce s klukama fotbal. Dělovka od osmáka mu zlomí ruku  vzápěstí, tak ho Táňa veze na Bulovku, kde mu to večer budou pod narkózou srovnávat. Snažím se vyřídit desítky telefononů a nesmyslných SMSkek týchajích se stále Svatojanských Navalis. V půl jedenácté dotelefonuji s Petrem Soukupem a telefonímu přístroji (Nokia N95 8GB) se přede mnou sroluje obrazovka, ztmavne a  přestane fungovat. Ale čert vem telefon. Horší je Honzíkova tlapka. Nebude moct hrát nějakou dobu na kytaru ani Chinaski, ani Suchého se Šlitem.

 

Každý ráno na piáno hraje Jack
Každý ráno na piáno hraje Jack
Honky tonk honky tonk honky tonky blues

Nikomu v domě nevadí že to piáno neladí
Když hraje Jack jak už jsem řek to honky tonky blues

Každý ráno na piáno hraje Jack
Každý ráno na piáno hraje Jack
Honky tonk honky tonk honky tonky blues

Nikomu v domě nevadí že to piáno neladí
Když hraje Jack jak už jsem řek to honky tonky blues

Každý ráno na piáno hraje Jack
Každý ráno na piáno hraje Jack
Honky tonk honky tonk honky tonky blues

 

 

29.4.

Ráno se od půl páté marně snažím nahodit rozbitý telefon. Zápasím se zálohou dat, alespoň na záložní telefon, který mám naštěstí funkční, ale stejně musim skoro padesát aktuálních telefonních čísel přepsat,  nebo znova sehnat. Všechna se kupodivu týkají Svatojanských Navalis. Je to náhoda nebo varování ? V záruční opravně kroutí hlavou, to je oprava tak na měsíc. Prosím, škemrám, že je telefon můj pracovní prostředek. Slečna píše na zakázku kouzelné slovíčko URGENT,  ale upozorňuje mne, že se s daty uloženými v telefonu již nejspíš nesetkám. Ke své smůle jsem naposledy zálohoval 29.3.2009. Ale mohlo by bejt hůř, že jo ?!

 

Naraž si bouřku ještě více do čela
Bouřku jěště více do čela
Aby ti vráska z čela zcela zmizela

Věř mi že láska vrásky vždycky nadělá
Láska vrásky vždycky nadělá
A obarví ti tvoje vlasy do běla

Nešťastná láska vrásky vždycky nadělá
Láska vrásky vždycky nadělá
A tak si naraž bouřku jěště více do čela

Řekli ti že ti milá s jiným zmizela
Že ti milá s jiným zmizela
A tím ti vryla vrásku více do čela

 

30.4.

Velká schůzka na ČT s Ondrou Šrámkem a celým týmem Svatojanských Navalis. Zdeněk Bergman, Radek Křižanovský, Petr Soukup a další a další. Tak y já J Opět GoJa a velká porada nad 70 Karla Gotta. Další desítky úkolů pro televizní verzi galavečera. Konečně opravené dlaždice v kuchyni. A hlavně Honzík konečně doma se zlomenou tlapkou. Večer cvičím na kytaru a snažím se marně dohnat to, že jsem od začátku roku skoro nehrál. Do noci trávím čas nad opravami filmové povídky Fotbalová jedenáctka.

 

1.5.

Od rána kytara, chystám si průvodní slovo na odpoledne. Zkouška, zvuková zkouška, pak dlouhé hraní od 14:00 do 19:00 na Výstavišti. Ano,  na tom venkovním pódiu restaurace Pražan, kde jsme před dvaceti lety začínali se Šlapetem. Publikum reaguje převážně skvěle, lidi tancují, zpívají. Ale je to přece jenom na nás už zatraceně dlouhý hraní. Přece jen jsme o dvacet let starší J A zas do noci Fotbalová jedenáctka. Snad jsem konečně přišel na to, proč to zatím nefunguje.

 

2.5.

Dva dny na uvedeni restů do pořádku. Tohle je první z nich. Pokaždé se odněkud vysype nějaký rozdělaný scénář, nebo prosba na přepsání něčeho. Tak přepisuji. Jsme domluveni s Karlem Gottem, že mu dneska zavolám a pokud vše půjde hladce, že se u něj stavíme s Jirkou Adamcem a probereme vše podstatné ke koncertu k jeho sedmdesátinám. Karel reaguje na telefony a SMSky až ve čtvrt na dvanáct, vzhledem k tomu, že je na Bertramce od půl třetí plánovaná velká dětská party na oslavu Charlotiných narozenin, domlouváme termín schůzky na zítra na 11:00.

 

3.5.

V 11:00 schůzka s Karlem Gottem a Jirkou Adamcem přímo na Bertramce. Probíráme celý scénář, dokonce Karel zpívá a vyžaduje to samé i ode mne, abychom si ukázali duety a hlavně závěrečná čísla všech stěžejních částí programu, kde Karel Gott zpívá s ostatními a take celé finále. Jediným problémem zůstává text písně "Stokrát chválím čas", která by měla v programu zaznít jako duet Karla s Petrem Kolářem. Chtělo by té původně milostné písni trochu pozměnit smysl, tak aby to byl duet dvou zpěváků, kteří mají společnou život, písně, muziku. Jirka navrhuje, že by to přepsal Pavel Vrba. Prosím Karla a Jirku, že vzhledem, že  jsem ve scénáři opravil podobným způsobem již několik textů, že bych si rád troufnul. Sedám k počítači a něco ze mne za odpoledne přeci jen vypadlo:

 

Karel Gott

Po lávce dávných písní 

přejdu nejsnáz pláče proud

Po stéble jejich nápěvů

mohu dál i v bouři plout

Petr Kolář

Jen v hořkomléčné dráze

Těch tónů chtěl bych spát

Karel Gott

A má-li vést to k zkáze,

Petr Kolář

Tak já ji přijmu rád

 

Karel Gott a Petr Kolář

A stokrát chválím čas

Kdy vchází mezi nás

Každý refrén tvůj i hlas já znám

A kdyby náhle blesk tu sjel

Srdce spálil na uhel

Byl bych šťasten

Že jsem písně měl a mám

 

Petr Kolář

Až ráno sám zas v dálce

Karel Gott

Ta hořkost má je táž

Karel Gott a Petr Kolář

Do písku píšem palcem

těm písním

Otčenáš

Karel Gott a Petr Kolář

A stokrát chválím čas

Kdy vchází mezi nás

Každý refrén tvůj i hlas já znám

A kdyby náhle blesk tu sjel

Srdce spálil na uhel

Byl bych šťasten

Že jsem písně měl a mám

 

Uvidíme, co na to řeknou aktéři J Zbytek dne a noc Fotbalová jedenáctka.

 

4.5.

Dopoledne odesílám jeden mail za druhým, píšu bodový scénář Svatojanských Navalis.Pak schůzka s Radkem Johnem nad Fotbalovou jedenáctkou. V lecčems se shodujeme, Radek má zkušenější postřehy, já jsem zas odhalil jednu nečekanou slabinu v úvodu. Spěchám do Semaforu za panem Suchým. Nabízím Radkovi, že tentokrát to kafe vezmu já. Přilítne účet na stovku za dvě pidipresa. Dochází mi,  proč se pořád nemůžu v peněžence dopočítat. Takových podobných schůzek absolvuji týdně i desítky. Ale to je jedno, čert to vem, jen jsem si to dneska zas po nějaký době uvědomil tu funci oběživa. Schůzka s Vaškem Markem a panem Suchým. Pokračujeme už konkrétně nad scénářem. Pan Suchý je dneska velmi věcný, hned říká, co se mu ve scénáři nelíbí, co mám zkrátit, opravit, vyměnit. Domlouváme si schůzku na příští pondělí. Dneska jsem si připadal jak před třadvaceti lety u pana Suchého ve třídě. On byl ten pan professor a já zase vděčný žák. Večer to všechno ještě opavuji a posílám jak panu Suchému, tak Vaškovi.

 

5.5.

Dneska mám ještě hromádku restů nad scénářem k 70 Karla Gotta: úvodní číslo Muzika, krácení duetu Krása Lucky Bílé s Karlem, předělání písně Jako James Bond, to je Karel s Laurou a jejími tygry atd. Atd. Taky se  snažím  přesně formulovat všechny připomínky k filmové povídce Fotbalová jedenáctka. Stejně je hrozný, když má člověk něco opravit, co se mu z duše nelíbí, že se mu až kroutěj prsty u nohou, přitom na druhý straně je třeba blízkej člověk, spolupracovník, parťák, kterýho mate rádi a vážíte si ho. Jak to udělat, aby se nenaštval a bylo mu jasný, že je to ku prospěchu věci, tedy ve finále i ku jeho. U Honzy si nejsem jistej,  jestli se mi to povedlo. Taky tak nějak směřujeme k dohodě, že Fotbalová jedenáctka je poslední dílko, který děláme spolu. Ale třeba si to rozmyslí, nebo zas mě to přestane mrzet. Nechám tomu volnej průběh. Tahle práce je pořád jen: Dřina, naděje, zklamání... jen občas jdeme tím kopcem dolů vyzvednout si zas novej šutr, kterej budeme vláčet do svahu. Díky Voski. Večer se stavuji v restauraci Pražan na Výstavišti. Dostávám honorář za 1.5. v hotovosti. Že by dobra zpráva ? Večer schůzka v Muzeu Karlova mostu s Petrem Soukupem, Zdeňkem Bergmanem, profesorem Vítkem Vlnasem, profesorem Janem Roytem, Prokopem Siostrzonkem, Luckou Výbornou, paní architektkou a mou maličkostí nad Svatojanskými Navalis. Jedna z motorových lodí flotily pana Bergmana s námi brázdí Vltavu I Čertovku, hraje harfa a číšníci servírují. V této vědecké a velmi kulturní atmosféře mi v hlavě zní jediné heslo: "Nežer, vole". Utíkám tedy k českému baroku, neb propročně do něj již léta patřím. Rozdělujeme si práci na scénáři. Domů dorážím v noci.

 

 

 

 

6.5.

Ráno mne Mirjam Pavlincová z Metroplitan filmu nabírá u ná s před domem a veze někam neznámo kam. Nakonec se z toho vyklubou Petřiny a hlavnì sídlo společnosti Merkur Casino, jednoho z hlavních partnerů projektu Fotbalová jedenáctka. Dostávám školení jak se dá ošálit  elektronická ruleta pomocí titanové vrtačky a titanového drátu, ale mám pocit, že by to byl zcela jiný film. Do večera píši další a další resty.

 

7.5.

Projekce On line natočeného materiálu golfové romance Veni, Vidi, Vici. Střihu se ujal Tomáš Medek, přítomen je producent Jan Nejedlý, dramaturg Radek John, dokonce i režisér Pavel Göbl. Za autory jsem tady já. Stále chybí dotočit přibližně čtvrtina filmu, bez které ta romance nemá hlavu ani patu. Domlouváme se s Honzou a s Radkem, že o všem uděláme pečlivý zápis. Utíkám na další schůzku a zároveň se ještě stavuji v prodejně 02 na Václaváku pro opravený mobil. Děkuji za rychlost. Večer ještě jedna Svatojanská schůzka a dálkově příprava Moderace Markéty Muzikářové na úterní křest CD Inflagranti. To je taková ta skupina tří ambiciózních dívek se smyčci, respective mladých žen, kterou jsme s Františkem Fialou před rokem a půl viděli poskakovat jako kůzlátka v bílých minišatečkách na nějakou techno verzi klasiky. N a tom, CD, které se jmenuju Restart je znát jistý posun, no a my s Františkem na tom máme špetku zásluh. Za Táňou je pro tuhle trojici  rok a půl dlouhá cesta práce v mediálním P.R. A Zkuste si schválně propagovat zboží, které nìkdo nechce a nepotřebuje. Hloupý je, že Honzík už je zase v nemocnici na Bulovce s tlapkou. Budou mu to znovu rovnat. Zůstane tam přes noc.

 

8.5.

Honzíka dneska domů ještě nepustí. Vyrážíme za ním na Bulovku, svorně všichni, v sestavě Kubík, Táňa a já. Táňa s Kubíkem tam zůstávají až do večera, mne posedne bobřík pohybu, že dojdu z Bulovky na Prosek pěšky. V půlce kopce funím jak Sentinel, proklínam se, ale ani ne ten samotný nápad, jako svůj zbědovalý fyzický stav. Dojdu a padnu. Ne, ovládnu se a do večera píšu. Zapomněl jsem ti můj milý Deníčku svěřit, že jsem před týdnem začal cvičit nejen na kytáru, ale opět sedy, lehy a rotoped. Výsledky jsou zatím děsivé, stejně jako na té kytaře. Bude to trvat minimálně měsíc, než se dám dohromady.

 

 

9.5.

Honzíka ráno pustili z Bulovky domů. Konečně. Alespoň stráví víkend doma. Táňa mu udělala pelíšek v sušárně, aby se mu pohodlněji leželo.Na mne čeká mnoho oprav ve scénáři Karel Gott 70, neb ho musim v pondělí ráno odevzdat na českou televizi. Honza Rokůsek opravil povídku Fotbalová jedenáctka podle mých a Radkových připomínek, tak to Radkovi posílám, jestli bychom už mohli psát kompletní verzi scénáře. Několik mailů s Jirkou Adamcem. Téma jedin: pořád Karel Gott 70.

 

10. 5.

Ráno již klasicky. Brzo pošta, pak cvičení, sprcha a celý den nad scénáři a resty. Je 10.5. to nám docela hezký kus letošního roku odlétl na rezavým dvojplošníku. Ale možná ne všechno, co se jeví jako rezavé,  rezavé je,  a ne všechno co je rezavé se musí vyměnit.  Mimochodem můj Milý Deníčku, vybojoval jsem  i dvě drobné bitvy pro kapelu: v červnu budeme nakonec natáčet rovnou dvě Zpívánky. Sice ještě přesně nevím jaké: Nejspíš "A vy kováři umounění, vy jen čekáte na neděli..."  a jako druhou "Jsou mlynáři chlapi, chlapi..." No,  a druhé drobné vítězství je to celonárodní referendum o kapele Patrola Šlapeto.

 

Od 24.4. do 7.5. se na území ČR prodalo přesně 26.419 ks CD Patrola Šlapeto Best Of... Ručičky nebojte se ... 20 let. To by za to stálo se proletět, třeba na rezavým dvojplošníku:

 

Na rezavým dvojplošníku
Potácí se mezi mraky
V sametovém převlečníku
Hamlet
Hledá otcův stín

Zatím někde v panoptiku
Nedaleko Nagasaki
Ofélie pije džin
A tiše syčí svítiplyn

Na padáku noci věčné
Krále duch se zvolna snáší
Marně Hamlet bystří uši
Oči mluví
Ústa ne

Panoptikum neskutečné
Rozplyne se v otčenáši
Ale smutek džinu v duši
Ofélii zůstane

V nejlevnějším baru pije
Hamlet smutný melodie
Zas a zase ptá a ptá se
Zda má
Nebo nemá žít

Jeho malá Ofélie
Ztratila svou zář a klid
A tu ztrátu nepřežije
Ofélie Ofélie

Světlo věčné dej ji svit

 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat